Sedm důvodů, proč se fotbalové Slavii nedaří

Fotbalisté Slavie v letošním ročníku střídají průměrné výkony s těmi podprůměrnými a fandové sešívaných jsou tak oprávněně rozladění. My se podíváme na sedm důvodů, proč slávisté jen marně hledají loňskou pohodu a už přes 300 minut nedali gól.

Foto: ČTK / Peřina Luděk

Slávisté nemají formu, fanoušci ztrácí trpělivost

Sešívaní za letošních 13 ligových kol zatím neprohráli, ale přesto stihli poztrácet už stejné množství bodů jako za celou loňskou sezonu. Není tak divu, že se mezi fandy čím dál tím hlasitěji začínají objevovat žádosti o odvolání trenéra Jindřicha Trpišovského.

My bychom tak radikální nebyli, ale v článku se podíváme na problémy, které musí v klubu urychleně vyřešit, jinak letos přijdou o mistrovský titul.

Získá Slavia titul? Vsaďte si

1. Absence ostrých krajů hřiště

Možná nejpatrnější rozdíl ve hře sešívaných loni a letos je ve hře krajních beků. El Hadji Malick Diouf s Davidem Douděrou dávali v minulé sezoně svými náběhy spoluhráčům příležitost přihrát míč a zároveň zvládali i poctivě podporovat obranu. Současné varianty na křídlech mají k těmto výkonům hodně daleko, byť David Moses ukazuje, že by do budoucna mohl být zajímavou alternativou.

Krajní beci se letos do křídelních prostor nedostávají ani zdaleka tolik, jak by bylo pro hráče vršovického celku žádoucí, pozice pak musí vyplňovat ostatní hráči, kteří pak chybí před brankou. Diouf i Douděra navíc mají extrémně rychlé přepínání mezi obranou a útokem, což slávistům pomáhalo i při zrychlení útočných akcí.

Když už se navíc slávisté dostanou k centrům z křídel, brzdí je obrovská nepřesnost. Vzpomeňme si třeba, jak Ondřej Zmrzlý v Olomouci dvakrát netrefil osamocené spoluhráče. Alarmující je jistě fakt, že červenobílí jsou při centrech z krajů hřiště čtvrtým nejméně úspěšným týmem v lize (17,9 %).

Jak bude hrát Slavia ve Zlíně? Vsaďte si

2. Chybějící automatismy

V loňské sezoně se trenéru Jindřichu Trpišovskému povedlo velmi brzy trefit ideální sestavu, která spolu mohla hrát i poslepu a dokázala vykombinovat i výborně připravené protivníky. Letos však tyto automatismy chybí a je čím díl tím patrnější, že někteří borci mají problém si na trávníku vyhovět.

Typickým příkladem je duo Lukáš Vorlický – Lukáš Provod, které si na hřišti mnohdy spíše zavazí. Oba by se rádi pohybovali v podobných prostorech, jenže poté zase schází jinde.

Hodně patrné je to pak i u Christose Zafeirise, jenž se často snaží hrát míče z první na křídelní hráče, ale náběhy, na něž byl zvyklý z minulé sezony, tentokrát nepřichází. Řecký středopolař se pak rozčiluje a mnohdy je nesmyslně podrobován kritice.

3. Málo náběhů za obranu

Kdy naposledy jste viděli dát Trpišovského svěřence branku po náběhu za obrannou linii soupeře? V hlavě byste museli pátrat ještě hodně dozadu. O víkendu se o tyto záběhy často snažil Vasil Kušej, ale jeho finální řešení bylo špatné. Kromě něj se však slávisté spíše utápí v nekonečných kombinacích do plné obrany, které nemají gólové řešení.

Sešívaným se mnohokrát povede na křídle díky početní výhodě vykombinovat soupeře, ale do vápna pak přiletí buď špatný centr nebo jsou v něm proti zalezlým soupeřům v podčíslení.

V zimě tak bude jasným úkolem manažerského štábu Slavie, najít borce kteří si umí najít prostor za obranou soupeře. V současném kádru totiž podobní fotbalisté skoro úplně schází.

4. Letitou slabinou jsou rohy

Sešívaní si sice v letošním ročníku Chance Ligy vytvořili zcela suverénně nejvíce rohových kopů ze všech týmů (125), ale šance z nich vytvořené bychom spočítali na prstech jedné ruky. Slávisté mívali sice výškově lépe poskládaný tým, ale i nyní mají v osobách Tomáše Chorého, Štěpána Chaloupka či Davida Zimy k dispozici vynikající hlavičkáře.

Brzdí je však slabé centry a často schází nějaké překvapivé řešení. Není tak divu, že hromosvodem hněvu příznivců červenobílých barev je často také asistent trenéra Milan Kerbr, jenž by měl mít právě standardky ve své kompetenci.

Vyhraje Slavia příští utkání? Vsaďte si

5. Psychická nestabilita

Psychika týmu jde ruku v ruce s týmovými výkony. Zažil to asi každý, kdo někdy dělal fotbal. Když se vám daří, troufnete si i na neotřelé řešení a když vám to nejde, najednou vám tahle odvaha schází a v řadě momentů hrajete spíše na jistotu. Slávisté se trápí v koncovce a často s první nebo druhou neproměněnou šancí přichází křeč.

V danou chvíli by měli tým pozvednout hlavně zkušení borci v čele s Provodem či Chorým, kteří sice nehrají špatně, ale loňskou pohodu zatím hledají. Trpišovský na oba sice hodně spoléhá, ale je otázkou zda to není někdy až kontraproduktivní, protože zůstavají na trávníky i v momentech, kdy už šlapou vodu.

6. Kolem vápna chybí odvaha

Když se podíváme na ligovou statistiku driblinků, najdeme na pátém místě Provoda (14) a na sedmém Kušeje (13). Jeden individuální průnik na utkání sice není úplně špatným číslem, ale je patrné, že oba výše zmínění se o ně snaží hlavně ve chvíli, kdy se týmu daří. V momentech kdy mužstvo jen těžko dobývá soupeřovu obranu, uchylují se oba změní spíše k přihrávkám na jistotu.

Oproti loňskému startu sezony pak bohužel není tolik vidět Vorlický, jenž má navíc při individuálních akcích slabou úspěšnost pouhých 23 procent a hlavně v posledních zápasech je v tomto směru spíše zásobárnou ztracených míčů. Na druhou stranu, u něj je alespoň snaha něco vymyslet, protože řada hráčů se utápí v alibistických řešeních.

U všech tří zmíněných to může být částečně i o hlavě a v Edenu by se měli zamyslet, zda by nebylo na místě přivést z Karviné Ebrimu Singhateha. Ten je totiž v individuálních průnicích (25) na druhém místě celé soutěže a slávisté na něj vlastní předkupní práva.

7. Nepovedené posily a z toho plynoucí úzký kádr

Letní posily Slavie jsou jedním slovem průšvih. Nemá cenu tady zbytečně kritizovat Erika Prekopa, ten přišel jako záplata za Tomáše Chorého, ale ten od té doby hraje vše. Náběhovým útočníkem však rozhodně není.

Na tým si zatím zvyká také Michal Sadílek, u nějž se také nedá říct, že by šlo o vyslovený průšvih. Podobný termín pak lze naopak bez obav využít u Daikiho Hashioky, který sice není úplně špatný dopředu, ale chybí mu i základní defenzivní návyky.

Potenciál sice ukázal Muhammed Cham, který má vynikající průnikové přihrávky, ale není na tom optimálně fyzicky a schází mu také souhra se spoluhráči. Úplně mimo sestavu je pak Youssoupha Sanyang.

Když to vezmeme kolem a kolem, do Edenu v létě nedorazila ani jedna posila, která by se dokázala probojovat do základní sestavy. To je při slabé formě některých jedinců a budgetu, který byl na posily k dispozici, minimálně alarmující stav.

Sešívaným i kvůli tomu často při střídání chybí alternativy a Trpišovský často nechává na trávníku i trápící se fotbalisty. Je tak velkou otázkou, co v Edenu v zimě s tímto stavem v zimě udělají.