Ubojovaná výhra Slavie nad Libercem. Eden viděl emoce, VAR i gól Chorého

Zápas Slavie s Libercem sliboval zajímavou fotbalovou podívanou. Po zápase se však spíše než o fotbale hovořilo o kontroverzních momentech, jichž duel přinesl až až. Sešívaní nakonec vyhráli 1:0 a zvýšili svůj náskok na čele ligové tabulky. Přečtěte si komentář k utkání od Michala Trávníčka.

Foto: ČTK / Šimánek Vít

SK Slavia Praha – FC Slovan Liberec 1:0, v Edenu se moc fotbalové radosti nerozdávalo

O zápase Slavie s Libercem se rozhodně nebude mluvit ve fotbalových superlativech. Nalejme si čistého vína, pro nezaujatého diváka šlo kromě kontroverzních momentů o dost nezáživné utkání. Při pohledu do statistik vynikne 34 faulů a hlavně hrozivých 39 minut čistého času. Posledních 20 minut se už fakticky vůbec nehrálo.

Získá Slavia titul? Vsaďte si

Slavii neplatily dvě branky, přesto se více zlobili Liberečtí

Výraznou roli si v utkání vzal sudí Ondřej Pechanec a dalo by se říct, že v nejdiskutovanějších momentech rozhodl správně. Přesto se na něj oba týmy mohly po utkání vcelku oprávněně zlobit. Libereckým mohlo vadit nepotrestání nebezpečného skluzu Samuela Isifeho a hlavně špatné postavení rozhodčího v závěru utkání, kdy Josefu Koželuhovi překážel při pokusu o střelu z hranice vápna.

Sešívaní se pak oprávněně čílili, že nebyl potrestán Ange N´Guessan, jenž se v přerušené hře prošel po stehně Tomáše Chorého. Tohle si také minimálně žlutou kartu zasloužilo.

Dalším hříchem sudích bylo také to, že opakovaně neviděli zřejmé situace hned na trávníku, ale potřebovali k jejich posouzení VAR. Přitom třeba Chorý se před svou neuznanou brankou nacházel v ofsajdovém postavení docela dlouho a rozhodně se nejednalo o centimetrovou záležitost.

Největší diskuse se přesto rozpoutala nad penaltovým faulem na Chorého. Liberečtí tvrdili, že to bylo na penaltu málo, ale nerozporovali, že šlo o faul. A to je právě to. Pravidla nijak nerozlišují nedovolený zákrok ve vápně či mimo něj. Navíc tady Lukáš Mašek slávistického golema málem svlekl z dresu. Liberecký hráč si uškodil i tím, že podobných přestupků se dopouštěl opakovaně, takže se na něj arbitr při dané situaci zaměřil.

Vyhraje Slavia v dalším ligovém kole? Vsaďte si

Roste Slavii v Suleimanovi klenot?

Mubarak Suleiman, tohle jméno by se měli začít slávističtí fandové hodně rychle učit. Teprve osmnáctiletý klučina vletěl do sestavy sešívaných jako vítr a v Karviné i proti Liberci obstál. Jak však přiznal kouč Jindřich Trpišovský, nigerijského středopolaře bude nejspíše v následujících týdnech limitovat ramadán, kvůli němuž drží půst.

Já se přiznám, že jsem tohoto mladíka zaregistroval už na podzim, kdy nastupoval v mládežnické Lize mistrů a objevoval se také v C-týmu. V duelech proti stejně starým fotbalistům vynikal a bylo vidět, že v něm sešívaní mají klenot. Ve 3. lize ale paradoxně patřil k tomu horšímu. Očekával jsem proto, že vstup do dospělého fotbalu u něj může být trochu problematický. Ukázalo se však, že techničtější nejvyšší soutěž mu sedí lépe než 3. liga.

Slavii tento mladík přináší nebojácnost, skvělou střelu, zajímavou individuální techniku i velmi slušnou dynamiku. To už jsou věci, na nichž se dá postavit špičkový hráč. Jindřich Trpišovský v něm má k dispozici hodně atraktivní materiál.

Nervózní Bořil se hněval na Staňka

Poměrně zvláštní moment přinesl i konec první půle, když Jindřich Staněk nevyběhl pro míč za obranu a nechybělo mnoho, aby Liberec skóroval. Možná stačilo, aby šel Mašek při následující přihrávce do skluzu. Co však v danou chvíli zaujalo možná nejvíc, byla hádka domácího kapitána Jana Bořila se Staňkem. Nemáme záznam z ruchových mikrofonů, ale na první dobrou to vypadalo docela drsně.

Vzhledem k tomu, že se situace odehrála těsně před odchodem do kabin, nejspíše si oba zmínění celý moment o pauze vyjasnili. Ve druhé půli bylo navíc vidět, jak Bořil Staňka opakovaně pochválil a povzbudil. Právě na solidním výkonu obou dvou stála poměrně jistá slávistická defenziva.

Jak dopadnou dnešní zápasy Chance Ligy? Vsaďte si

Slávisté si na jaře výrazně pomáhají standardkami

Sešívaní se taky po dlouhé době mohou spokojeně dívat na standardní situace, které výborně zahrává Michal Sadílek. Kromě rohů se navíc slávisté výrazně zlepšili i v dlouhých autech, které dokáže najednou nebezpečně hodit hned několik krajních beků v červenobílých dresech. Tentokrát z nich měli Vršovičtí několik šancí a jedna z nich vedla i ke gólu.

Když už jsme u slávistické branky, je potřeba se pozastavit u obrovské psychické síly Chorého. Ten je se třinácti trefami nejlepším ligovým střelcem, k čemuž si pomáhá i svou neomylností při zahrávání pokutových kopů. Těch zatím v Chance Lize kopal 15 a všechny proměnil. Většina z nich navíc byla zahrána s naprostou jistotou.

Sanyang opět chyboval, proč místo něj nehraje Kušej?

Co je bohužel pro slávisty také už skoro tutovkou, je fakt, že Youssoupha Sanyang udělá minimálně jednu zbytečnou ztrátu. Tentokrát v nastaveném čase dělal kličku pět metrů před vlastním vápnem a světe, div se, neuspěl. Celá situace pak v konečném důsledku vedla k šanci Kováčova celku. Opravdu mě překvapuje, že tohoto Gambijce nenechají trenéři spíše sbírat zkušenosti v béčku. Potenciál má zjevný, ale podobné minely mohou jejich tým dříve či později stát body.

Vyznavači červenobílých barev si jistě kladou také otázku, proč Sanyang dostává šance na úkor Vasila Kušeje, jenž byl ještě půl roku zpět možná nejlepším hráčem Trpišovského družiny. Nyní sice 165 centimetrů vysokému křídelníkovi nelze upřít bojovnost, ale herně to prostě už nějakou dobu není ono. Není pokles jeho formy prací už spíše pro sportovního psychologa?