Historie mistrovství Evropy ve fotbale (4.) - Euro 1972

Čtvrtý díl o mistrovství Evropy se podívá do Belgie. Domácí tým rozhodně nebyl otloukánkem šampionátu, ale tento turnaj si pro sebe svými výkony uzmul Gerd Müller. Které další týmy se podívaly na Euro a jak se vedlo Československu? Více v článku.

Pořadatelství – Kvalifikace
Euro 1972 – Československo

<< předchozí díl

Foto: Profimedia

Pořadatelství bylo přiřknuto Belgii, kvalifikace rozšířena o dalšího účastníka

Kvalifikace se rozšířila o další mužstvo, a tudíž se jí účastnilo již 32 zemí, které byly rozděleny opět do osmi skupin po čtyřech. Držel se tak model, který přišel s předchozím šampionátem a jeho kvalifikačním cyklem.

Sen Henriho Delaunayho se stal skutečností a do kvalifikace na evropský šampionát se zapojily všechny fotbalové národy, které byly členy UEFA, včetně velkých týmů Anglie, SSSR, Francie, Itálie, Španělska nebo SRN.

Zaregistrujte se a sledujte vybrané zápasy světového fotbalu

Kvalifikačními skupinami nejlépe prošla Anglie, Rumunsko postoupilo o skóre

Kvalifikace se rozjela 7. října 1970, když se souběžně hrály tři zápasy. Československo s Finskem, Norsko s Maďarskem a Malta s Řeckem. A právě úvodní zápas dá se říct rozhodl o postupujícím z první skupiny.

V ní se Československo utkalo kromě Finska také s Walesem a Rumunskem. V úvodním utkání kvalifikace Čechoslováci překvapivě pouze remizovali se slabým Finskem. Finové v nadcházejících zápasech nejenže nebodovali, ale nevstřelili ani gól a právě remíza proti Čechoslovákům zajistila postup Rumunsku, které vybojovalo devět bodů a postoupilo jen o skóre.

Rumuny čekalo Maďarsko, které postoupilo ze druhé skupiny, když za sebou nechalo silné týmy Bulharska a Francie. Poslední Norsko bylo otloukánek skupiny. Maďaři dokázali porazit oba svoje těžké soupeře, kteří měli rovněž ambice na postup, a postoupili s náskokem dvou bodů.

Ve třetí skupině dal los dohromady silnou Anglii, Švýcarsko, Řecko a Maltu. Anglie se stala suverénem kvalifikačních skupin, když posbírala jedenáct bodů. Jedinou ztrátu si připsala se Švýcarskem, s kterým remizovala 1:1. Ve čtvrtfinále ji čekalo Západní Německo.

To ve skupině potkalo Polsko, Turecko a Albánii. SRN postoupilo s náskokem čtyř bodů na druhé Polsko. Přitom do kvalifikace vstoupili Němci pouhou remízou s Tureckem (1:1). Nakonec slavili čtyři vítězství a dvě remízy, když druhá plichta byla s Polskem (0:0).

Ze čtvrté skupiny postoupil Sovětský svaz, který se potkal se Španělskem, Severním Irskem a Kyprem. SSSR dokázalo porazit Španělsko doma v Moskvě 2:1 a to rozhodlo, že o dva body postoupí Sověti.

Ti se střetli ve čtvrtfinále s Jugoslávií, která prošla z těžké skupiny s Nizozemskem, Východním Německem a Lucemburskem. Jugoslávci nakonec slavili postup i přesto, že vstřelili pouhých sedm branek. Nizozemci jich dali osmnáct, z toho pět jich zaznamenal legendární Johan Cruyff.

Dalším postupujícím byla pořadatelská Belgie, ta přešla přes Portugalsko, Skotsko a Dánsko. O postupu Belgie rozhodla hlavně jednoznačná domácí výhra nad Portugalskem (3:0). Ve čtvrtfinále ji čekali silní Italové.

Itálie se potkala ve skupině s Rakouskem, Švédskem a Irskem. Obhájci evropského titulu si připsali celkově dvě remízy, jinak byli stoprocentní a s deseti body postoupili do čtvrtfinále.

Čtvrtfinále nabídlo belgické překvapení a bitvu gigantů mezi Anglií a SRN

Hned tři čtvrtfinále se odehrála 29. dubna 1972. Prvním bylo utkání mezi Itálií a Belgií. Italové jako obhájci titulu chtěli před domácím publikem potvrdit svůj status favorita. To se jim na San Siru nepovedlo a výsledkem byla pouhá remíza 0:0. Odveta, která se hrála v Bruselu, přinesla nečekané vítězství domácího týmu, který udolal Italy 2:1 a podíval se na závěrečný turnaj.

Druhé čtvrtfinále nabídlo zápas Maďarska proti Rumunsku. První utkání v Maďarsku skončilo 1:1, odveta v Rumunsku 2:2, takže o výsledku klání musel rozhodnout dodatečný zápas na neutrální půdě. Na stadionu v jugoslávském Bělehradě viděli fanoušci vítězství Maďarů 2:1 a postup na evropský šampionát.

Největším šlágrem bylo čtvrtfinále mezi Anglií a Západním Německem. První utkání se hrálo ve Wembley. V tom Wembley, kde na MS 1966 padli Němci s Anglií po kontroverzní brance Geoffreyho Hursta. Německo v Anglii předvedlo kvalitní výkon a vyhrálo 3:1, v odvetě v Německu gól nepadl a Němci postoupili.

Poslední čtvrtfinále odehrály dvě země východního bloku, Sovětský svaz a Jugoslávie. První utkání skončilo v Bělehradě bez branek. V odvetě SSSR před domácím publikem vyhrálo s přehledem 3:0 a mohlo se těšit z dalšího postupu na šampionát, na kterém nechybělo ani jednou.

Bomberova střelecká show a bronzová domácí Belgie

Evropský šampionát se tentokrát odehrával v Belgii a domácí mužstvo chtělo ukázat, že jeho postup přes obhájce titulu z Itálie nebyl náhodný.

V semifinále se Belgičané potkali se Západním Německem, které mělo ty nejvyšší ambice. Belgičané se nenechali zaskočit a předváděli výborný fotbal. Na Němce tlačili a nejednou musel zasahovat německý brankář Sepp Maier. Západní Němci, ačkoliv byli horším týmem, měli elitního čarostřelce Gerda Müllera. Bomber dal Belgii obě branky svého týmu a po vítězství 2:1 poslal domácí Belgičany do boje o třetí místo.

Souběžně hrané semifinále proti sobě svedlo Sovětský svaz a Maďarsko. Tento los byl určen na popud UEFA, aby měl alespoň jeden tým z východního bloku jistotu finálového zápasu. Semifinále rozhodl v 53. minutě Konkov a posunul Sověty do dalšího boje o zlato. Sovětský svaz si tudíž připsal už třetí finále na čtvrtém šampionátu.

O třetí místo se utkala domácí Belgie a Maďarsko. Povzbuzena výkonem proti Němcům se domácí Belgie zmobilizovala a podala další výborný výkon. Do poločasu vedla 2:0, Maďaři ve druhé půli zápas zdramatizovali a snížili, ale to bylo nakonec z maďarské strany všechno a Belgie proměnila svoji první účast na šampionátu v bronzovou medaili.

A bylo tu velké finále, v kterém se utkalo Západní Německo se Sovětským svazem. Obě fotbalové mocnosti se již potkaly před samotným Eurem v přátelském utkání. SRN vyhrálo jednoznačně 4:1, když všechny čtyři branky Němců vstřelil Gerd Müller.

A bomber hrál hlavní roli i ve finále tohoto šampionátu. Západní Německo mělo takřka domácí prostředí, když v hledišti bylo obrovské množství německých fanoušků. Nervózní Sověti tahali od začátku za kratší konec. Ve 27. minutě se poprvé prosadil Gerd Müller a bylo jasné, že Němci si jdou odhodlaně pro trofej. Ve druhém poločase dal na 2:0 Wimmer a druhou branku přidal nepolapitelný Müller. Utkání skončilo 3:0 pro Němce.

O vzruch se na konci postarali němečtí fanoušci, kteří vtrhli na hřiště a obklopili ve velkém počtu hrací plochu.

Hrdina finále Gerd Müller vstřelil celkově na šampionátu čtyři góly a stal se nejlepším střelcem finálového turnaje. Zároveň byl i nejlepším střelcem kvalifikace, v které přidal dalších sedm zásahů.

Neobyčejný tým Němců okolo Beckenbauera a Müllera po tomto šampionátu dobyl za dva roky i mistrovství světa 1974.

Čechoslováci smolně nepostoupili o skóre, remíza se slabým Finskem je vyšla draho

Československo se před kvalifikací účastnilo mistrovství světa 1970 v Mexiku. Bylo nalosováno do skupiny smrti s Brazílií, Anglií a Rumunskem. Výsledkově nakonec Čechoslováci propadli, když nezískali ani bod a odjížděli se skóre 2:7.

Proběhly spekulace, že hráči měli spory v kabině o možnou výstroj a plně se nesoustředili na fotbal. Tak či tak funkcionáři hráče potrestali a odvolán byl kouč Marko. Novými trenéry byli Ladislav Novák a Ladislav Kačáni a do kvalifikačního cyklu proti Finsku nastoupil úplně jiný tým, než který reprezentoval v Mexiku. Chyběly tak i tradiční opory. To se samozřejmě okamžitě vymstilo a Čechoslováci pouze remizovali se slabým Finskem 1:1, když branku našeho výběru dával Milan Albrecht. Jediný hráč, který zbyl v týmu z neúspěšného tažení v Mexiku.

Funkcionáři ustoupili a tresty hráčům zrušili. V dalším utkání s Walesem se tedy vrátil do branky Ivo Viktor a do pole hráči jako Dobiaš, Táborský nebo Veselý. Čechoslováci se zvedli a připsali si čtyři vítězství v řadě.

Rozhodoval poslední zápas s Rumunskem, které v prvním zápase zdolali 1:0. Čechoslováci vedli tabulku o čtyři body a k postupu jim stačila i remíza. Rumuni museli vyhrát nejen s Československem, ale následně také s Walesem.

V první půli šli Rumuni do vedení 1:0. Ve druhé polovině Čechoslováci zásluhou Čapkoviče vyrovnali. V tu chvíli měli postupový výsledek. Ten však vydržel pouhou minutu, když Rumunsku vrátil vedení Dobrin. Na výsledku se už nic nezměnilo a Rumunsko vyhrálo 2:1. O deset dní později Rumuni zdolali Wales 2:0 a Čechoslováci opět nepostoupili na evropský šampionát, tentokrát smolně o skóre.

Všechnu smůlu si Čechoslováci vynahradili o čtyři roky později v Bělehradě.

Na sestřih všech branek včetně kvalifikace se podívejte níže: