Jaká exotická jména možná jednou uvidíme v reprezentačním áčku?

Uvidíme jednou jména jako Louis Buffon, Joeri Heerkens nebo Yannick Eduardo v českém národním týmu? Všechno o lanaření mladíků s dvojím občanstvím do dresu se lvíčkem na prsou se dočtete v našem článku.

Informace – Podmínky startu
Buffon – Kabongo – Heerkens – Brankáři – Eduardo

Foto: CNC / Mária Sváčková / CNC / Profimedia

Lov na reprezentanty pod patronátem Ericha Brabce

V Česku je hlavním nositelem myšlenky lovu českých rodáků v cizině Erich Brabec. Ten spolu se svými lidmi sleduje množství hráčů, kteří mají české kořeny a některé z nich se mu povedlo i přemluvit k tomu, aby Česko reprezentovali.

V posledních letech tak české mládežnické výběry v cizině získaly Louise Buffona, Yannicka Eduarda či Timothyho Akindileniho. Podobný souboj však musí Češi svádět o děti cizinců narozené v Česku. V poslední době se tak třeba Nizozemcům povedlo odloudit do své reprezentace U19 brankářský supertalent Joeriho Heerkense.

U nikoho z nich však není ani zdaleka vyhráno. Je to paradox, ale Češi musí doufat v to, aby z mladíků vyrostli zajímaví fotbalisté, ale na druhou stranu také v to, že z nich nebudou superstar. Představa, že hvězda Serie A Louis Buffon reprezentuje Českou republiku, je totiž sice lákavá, ale vzhledem k tomu, že sám mladík ani neumí pořádně česky, také velmi nepravděpodobná.

Vsaďte si na výsledky české reprezentace ZDE

Podmínky startu

V současném globalizovaném světě není nouze o mladíky, kteří mají dvojí občanství a mohou se tak rozhodovat mezi dvěma reprezentacemi. Našli bychom však i takové borce, kteří mají občanství rovnou tři.

Je to vlastně vcelku jednoduché. Za reprezentační tým určité věkové kategorie může nastoupit hráč, jenž v dané kategorii ještě nenastoupil do kvalifikace v dresu jiného národního týmu. Starty v jiných ročnících vůbec se nepočítají a hráči mohou měnit dresy jako ponožky.

Zajímavým případem je v tomto směru například brankář béčka Mladé Boleslavi Stefan Jovanoski. Syn majitele pražské restaurace Zorto a bývalého druholigového fotbalisty nejprve reprezentoval Česko, poté kvůli covidu přešel do Severní Makedonie, následoval ale návrat do mládeže ČR, aby naposledy chytal severomakedonskou jedenadvacítku.

Nic z toho však vzhledem k tomu, koho bude reprezentovat mezi dospělými, nehraje vůbec žádnou roli. Zde si můžou borci vybírat zase znovu. Otázkou tak je, zda podobný lov v mládeži vůbec dává smysl.

Článek o změnách reprezentací v cizině najdete ZDE

Buffon junior

Dlouhodobě největší pozornost vzbuzuje Louis Buffon. Sedmnáctiletého fotbalistu Pisy povolali do české reprezentační U18 a ten se trenérům odvděčil brankou proti Francii. Syn Gianluigiho Buffona a Aleny Šeredové se však bohužel hodně trápí s češtinou.

Mladý fotbalista je přitom obrovský talent a jeho výkonů si začínají všímat i v Itálii. Ve městě s proslulou Šikmou věží už dokonce debutoval v Serii B. Je tak možné, že brzy budou mít od syna slavného brankáře zájem i trenéři italských mládežnických reprezentačních výběrů.

Buffonův start v českém týmu tak mohl být jen kratičkou epizodou v jeho mezinárodní fotbalové kariéře.

Nejblíže do áčka má Kabongo

Zajímavým jménem je nepochybně Christophe Kabongo, jenž má oba rodiče z ciziny,. Jeho otec pochází z Demokratické republiky Kongo a matka je Ruska. Sám jednadvacetiletý fotbalista se ovšem narodil v Česku, kde prošel mládežnickou akademií Sparty. Přes působení v Belgii a na Slovensku se dostal až do Viktorie Plzeň.

Jeho angažmá na západě Čech však zatím neprobíhá podle představ, když si hned po 1. duelu vážně pochroumal koleno a až na konci dubna se vrátil na trávníky v dresu plzeňského B-mužstva. Přitom nakročeno měl tento mladík skvěle, vždyť sedmkrát hrál už nároďáku do 21 let. Jeho start na letošním Euru do 21 let je i vzhledem ke konkurenci v útoku velmi nepravděpodobný.

Souboj na diplomatickém fotbalovém poli o Heerkense

Velký potenciál má i brankář Sparty Joeri Heerkens. Jeho příběh je úplně specifický. Rodiče jedničky sparťanského béčka jsou oba Holanďané, ale po svatbě se rozhodli začít nový život a koupili statek u Broumova, kde se jim v roce 2006 narodil malý Joeri.

Osmnáctiletý brankář se už v 15 objevil v našich mládežnických reprezentacích a brzy nato přestoupil z Hradce Králově do Sparty. Tam se mu vede náramně a v současnosti je v 18 letech členem prvního týmu Letenských. Problém u něj však nastal v roce 2023, když vyslyšel volání nizozemského nároďáku. S jeho reprezentací do 19 let se navíc jako brankářská jednička propracoval až na mládežnické Euro.

Nic u něj samozřejmě není ztraceno, ale šance na to, že by v budoucnu reprezentoval svou rodnou zem, se tím rapidně snížila. Sám Heerkens je z hodně specifické rodiny. Jeho otec totiž nikdy fotbal nehrál, naopak jeho matka byla nizozemskou fotbalovou reprezentantkou.

"Dřel na sobě poctivě a už na základce bylo jasné, že jeho cíl je být profesionálním fotbalistou. Jenom mě štval tím, že měl částečně individuální plán a úkoly chtěl poslat až ve chvíli, kdy jsem byl myšlenkami už dávno na pivu," vzpomíná na Heerkense jeho učitel ze základní školy Roman Jehlička.

Cizinců mezi gólmany mají Češi habaděj

Nezájem Heerkense však neznamená, že Češi nemají v brance reprezentace do 19 let původem cizince. Je jím Pedro Antonio Rodriguez Cuesta, který je Heerkensovým spoluhráčem ze Sparty. U něj by riziko odchodu do ciziny mohlo být nižší, jelikož jeho rodiče jsou původem z Kuby.

Se Srbskou reprezentací se pak Češi možná budou v budoucnu prát o brankáře Djordjijeho Medenicu. Pražský rodák momentálně působí v Getafe, v jehož dresu už se dostal i na lavičku v La Lize.

V posledních týdnech pak zaujal také Colin Andrew, jenž v dresu Budějovic zářil na pražské Letné. Mnozí už jej viděli v Premier League, ale další zápasy chlapíkovi s polovinou nigerijské krve tolik nevyšly.

Sledujte přímé přenosy u Fortuny ZDE

Eduardo - Rodák z Kadaně s angolským otcem

Zajímavých případem je Yannick Eduardo, jenž se narodil angolskému otci a české matce v Kadani, ale od tří let žije v Nizozemsku. O jeho talentu svědčí to, že přestoupil do mládežnické akademie Lipska, z níž momentálně hostuje v Emmenu (2. nizozemská liga).

Eduardo sice začínal v nizozemském výběru, ale loni se z ničeho nic objevil v české reprezentaci do 19 let. Přechod do dospělého fotbalu u něj však neprobíhá úplně podle představ a je možné, že o jeho služby čeští trenéři v budoucnu vůbec nebudou mít zájem.

Do Česka by jej v budoucnu mohla lákat skutečnost, že zde přesídlil i jeho bratr, jenž hraje basketbal za USK.

Má to vůbec smysl?

Na závěr se nabízí otázka, zda má vůbec podobné přetahování borců pro reprezentační mládež smysl. Hráči si v dospělosti stejně mohou vybrat znovu a koho reprezentovali v 18 letech je pak naprosto irelevantní. Výhoda tak může být alespoň v tom, že si hráči mohou k národnímu týmu dané země vytvořit vztah a najít si v týmu kamarády.

Jak však ukazují příklady z bohatých zemí západní Evropy, kde hráči hojně utíkají reprezentovat země svých rodičů, příliš tato taktika nepomáhá. Trend je spíše opačný a velké země se snaží v nominacích mládežnických reprezentačních týmů preferovat borce, kteří jim nemají v budoucnu kam utéct.

Rozhovor s mladým Buffonem můžete vidět na tomto videu.