Zpět v čase: Roberto Baggio poslal nejdůležitější penaltu své kariéry vysoko nad

Naše rubrika Zpět v čase se vrací ke slavným nebo kuriózním momentům ze světa fotbalu. Tentokrát se vrátíme do 17. července 1994. Finálový zápas MS mezi Brazílií a Itálií dospěl až do penaltového rozstřelu. Roberto Baggio si bere míč a směřuje kopat možná nejslavnější pokutový kop dějin šampionátů.

Foto: ČTK / AP / Luca Bruno

Rubrika zpět v čase: Baggiovo selhání

V roce 1994 se světový šampionát ve fotbale poprvé v historii uskutečnil v USA. Jedním z favoritů byli jako obvykle i trojnásobní držitelé světového primátu Italové. V jejich nominaci navíc nechyběl ani Roberto Baggio, jenž se rok předtím stal držitelem Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu hrajícího v Evropě.

Nebyl to však jen Baggio, Italové měli tým nabušený dalšími skvělými jmény. V kádru nechyběl Baggiův jmenovec Dino a hlavně členové čerstvého vítěze Ligy mistrů AC Milán. Obrana s Francem Baresim a Paolem Maldinim budila zasloužený respekt.

Sázejte na fotbalové zápasy u BetX ZDE

Italové zažívali rozporuplný turnaj

Jestli si však někdo myslel, že Italové budou procházet turnajem jako nůž máslem, tak byl na omylu. Hned druhý den šampionátu totiž podlehli Irsku 0:1 a v těžké skupině s Mexikem a Norskem to s nimi nevypadalo dobře. Poté se však zmátořili a po výhře 1:0 nad seveřany dokázali uhrát důležitou remízu 1:1 s jediným neevropským týmem skupiny.

Celá skupina E měla nakonec šokující rozuzlení. Všechny týmy získaly 4 body a měly také vyrovnané skóre. O postupujících tak rozhodl až vyšší počet vstřelených branek. Tato statistika poslala na první místo Mexičany (3:3). 2. a 3. flek pak brali se shodným skóre 2:2 Irové a Italové. Oči pro pláč pak zbyly Norům (1:1).

Zlom přišel proti Nigérii

Po třetím místě ve skupině přišlo osmifinále proti na turnaji vynikajícím Nigerijcům. Ti byli na turnaji pasování za černého koně mistrovství. Tuto roli potvrzovali i proti Italům, kde dlouho vedli díky trefě Emmanuela Amunikeho 1:0. Když navíc uviděl 15 minut před koncem diskutabilní červenou kartu Gianfranco Zola, vypadalo to, že Nigérie se stane druhým africkým týmem, jenž se dostane mezi nejlepších 8 týmů na MS.

Jenže poté povstal z popela "božský copánek" Roberto Baggio. Ten ukázal, že jeho slabé výkony ve skupině byly jen chvilkovou slabostí a v 88. minutě vyrovnal. V nastaveném čase pak další trefou dovedl svůj tým i v deseti lidech do čtvrtfinále.

V něm hráli Italové dlouho nerozhodný part se Španělskem, ale opět přišla 88. minuta a znovu v ní udeřil Roberto Baggio.  2:1 pro Itálii a na Apeninském poloostrově se mohli radovat z postupu mezi nejlepší čtyři.

V semifinále na Italy čekalo překvapení turnaje z Bulharska a "božský copánek" se s tím nepáral. 27letý fotbalista si vzal slovo hned v první půli a na jeho dvě branky dokázal Christo Stoičkov reagovat už jen snížením. Squadra Azzurra byla rázem ve finále, kde chtěla proti Brazilcům napodobit 12 let starý úspěch party kolem Dina Zoffa.

Finále přineslo taktickou bitvu

Mnozí fanoušci italského týmu doufali, že se Baggio i ve finále stane ústřední postavou utkání, což se nakonec také stalo, ale bohužel úplně jiným způsobem, než všichni čekali.

Před soubojem navíc přišlo pro svěřence legendárního trenéra Arriga Sacchiho povzbuzení v podobě uzdravení klíčového beka Franca Baresiho, v nějž po zranění s Nory nikdo ani nedoufal. Možná i proto vsadil kouč Squadry Azzurry všechno na defenzivní kartu. Přece jen hlavně z útočného dua Brazilců Romário - Bebeto šel na turnaji strach.

Duel mnoho krásy nepřinesl a fanoušci se po 120 minutách nudy dočkali penaltového rozuzlení. Psychicky do něj šel ve větší pohodě evropský celek. Ze hry bylo patrné, že penalty chce více právě on a brankář Gianluca Pagliuca navíc v zápase předvedl několik vynikajících zákroků.

Šlo se tedy na věc. Jako první kopali Italové a zkušený Baresi poslal míč nad. Následně však Pagliuca zneškodnil pokus Márcia Santose a začínalo se odznova. Střelci ve 2. i 3. sérii se nemýlili a přišlo další z osudových selhání Sacchiho mančaftu. Daniele Massaro kopnul penaltu přesně tak, jak se kopat nemá, metr od tyče a do ideální výšky pro golmana. Claudio Taffarel tak neměl problém střelu zneškodnit.

Když pak brazilský kapitán Dunga poslal míč do protipohybu Pagliucovi, kanárci byli blízko triumfu. Italy mohl udržet ve hře Baggio a nikdo nepochyboval o tom, že s přehledem promění, jenže ouha.

Už když si čerstvý držitel Zlatého míče dlouho rovnal míč na penaltový puntík, bylo patrné, že to nebude jen tak. Potom zvolil dlouhý rozběh, míč podebral a ten letěl od jeho kopačky dobré dva metry nad Taffarelovu branku. Bylo hotovo a Brazilci budou do historie navždy zapsáni jako mistři světa 1994.

A Italové? Ti se pokutových kopů ve finále šampionátu dočkali opět za 12 let, ale tentokrát už pro ně měl celý příběh šťastný konec.