Santi Denia, reprezentační trenér: kariéra a profil španělského trenéra

Český fotbal zažívá historický milník. Národní tým poprvé ve své historii přebírá zahraniční hlavní trenér. Vedení asociace v roce 2026 ukázalo na Santiho Deniu, muže, který španělským mládežnickým výběrům pomohl k zisku těch nejcennějších trofejí. Co všechno má za sebou nový vládce české střídačky?

Foto: ČTK / AP / Francisco Seco

Santi Denia jako hráč: poctivý stoper Atlética Madrid

Dlouho předtím, než začal rozdávat pokyny od postranní čáry, byl Santiago Denia Sánchez obávaným stoperem. Světlo světa spatřil 9. března 1974 ve městě Albacete, kde také poprvé nakoukl do profesionálního fotbalu. Jeho nekompromisní styl jej brzy poslal mezi elitu do La Ligy.

Nejlepší roky své kariéry strávil v Atléticu Madrid. Do hlavního města přestoupil v roce 1995 a načasování nemohlo být lepší. Hned ve své premiérové sezoně pomohl vybojovat pro „Los Colchoneros“ domácí titul. Tento veleúspěšný ročník pak zakončil v olympijském výběru v Atlantě, kde však Španělé vypadli ve čtvrtfinále.

Výkony za Atlético jej dokonce katapultovaly do národního týmu, za který odehrál v letech 1997 a 1998 dvě utkání. Více jich nestihl i kvůli tomu, že konkurence ve středu obrany španělské reprezentace byla v té době ohromná.

Denia byl navíc u pomalého výkonnostního sešupu Atlética, kde se v kabině potkal také s českým fotbalistou Radkem Bejblem. V sezoně 1999/2000 ani toto duo nezabránilo sestupu slavného klubu do druhé ligy.

Většina opor červenobílé barvy opustila, ale to nebyl případ současného kouče české reprezentace, který se s madridským celkem v roce 2002 radoval z návratu do La Ligy. V té době už se však u řízného stopera začaly objevovat zdravotní problémy a s nimi spojený úpadek výkonnosti. Proto se také v roce 2004 s dresem tradičního klubu rozloučil.

Svou bohatou hráčskou dráhu uzavřel tam, kde ji začal. Z metropole Španělska zamířil zpět do Albacete, kde strávil poslední tři roky profesionální kariéry, kterou v roce 2007 ve 33 letech definitivně ukončil.

A jaký byl vlastně Denia typ fotbalisty? Mimořádně důrazný. V kariéře nasbíral 17 červených karet. V sezoně 1999/00 se také v La Lize přiblížil historickému rekordu, protože dostal hned 17 žlutých karet v jednom ročníku.

Santiago Denia jako trenér: olympijský vítěz i mistr Evropy

Kopačky sice pověsil na hřebík, ale trávník opustit nedokázal. Okamžitě se zapojil do trenérského štábu Atlética Madrid, odkud rychle zamířil k reprezentační mládeži, u níž nakonec strávil 15 let.

Španělská asociace mu v roce 2010 svěřila vedení kategorie do 17 let a Denia nezklamal. V roce 2016 se jeho svěřenci radovali z druhého místa na mistrovství Evropy. Rok nato pak dokázal se svým týmem tento šampionát ovládnout. Když na to navázal i stříbrem na MS U17, svaz se rozhodl jej povýšit a posunul ho k týmu do 19 let.

Pod jeho taktovkou se v úspěšném kádru formovaly hvězdy jako Ferran Torres či Eric Garcia. A právě tito hoši dovedli tým k dalšímu triumfu, když si v roce 2019 připsali výhru na Euru U19.

Mnozí čekali, že se Denia s ročníkem posune o kategorii výš, ale svaz ho ponechal u devatenáctky. Se svými osudovými svěřenci se však současný kouč českého národního týmu přece jen za tři a půl roku znovu potkal. Španělé totiž na konci roku 2022 posunuli Luise de la Fuenteho k „áčku“ a právě Denia se hodil jako ideální záskok pro jedenadvacítku, kterou čekalo letní Euro.

Na evropském šampionátu se sice tým z Pyrenejského poloostrova z cenné trofeje neradoval, když ve finále podlehl 0:1 Anglii, i to mu ovšem stačilo ke kvalifikaci na letní olympiádu.

Turnaj v Paříži měl pro španělský celek nevídaně dramatický průběh. Cesta do finále byla poměrně hladká, ale v boji o zlato na něj čekali domácí Francouzi. Deniovi svěřenci sice vedli už 3:1, ale po 90 minutách svítilo na tabuli nerozhodné skóre 3:3. V prodloužení se však po dvou trefách Sergia Camella radovala La Furia Roja z triumfu 5:3 a zkušený lodivod si po 28 letech splnil svůj sen – na krku mu visela zlatá olympijská medaile.

V následujícím roce vedl Denia opět národní tým do 21 let, s nímž se dostal do čtvrtfinále Eura, a pak se rozhodl věnovat dospělému fotbalu. První angažmá v arabském světě však příliš úspěšné nebylo a španělský odborník vydržel u katarského celku Al-Shahaniya jen necelý půlrok. Bez práce však dlouho nezůstal.

Volání FAČR ho zaujalo svou ambicí. Tuzemský fotbal nutně potřeboval nový impuls a Denia v něm spatřil ideální příležitost vyzkoušet si vedení seniorského národního týmu v jiném kulturním prostředí. K ruce dostal pestrý realizační štáb, který mu má pomoci překonat prvotní jazykovou bariéru. Znovu se v něm potkává i s bývalým spoluhráčem z Atlética Radkem Bejblem.

Start nebude mít jednoduchý, čekají na něj zápasy v Lize národů s Anglií, Chorvatskem a Španělskem.

Trenérský styl španělského kouče: Bude vhodný pro Čechy?

Denia je typickým zástupcem moderní španělské trenérské školy a po boku současného kouče španělského „áčka“ Luise de la Fuenteho se podílel na budování jednotného herního systému, kterým se dnes tamní výběry prezentují.

Dvaapadesátiletý trenér nejčastěji spoléhá na rozestavení 4-3-3. Základem jeho filozofie je vysoké držení míče, krátké přihrávky a absolutní kontrola hry. K tomuto stylu kopané však Češi v současnosti vůbec nemají uzpůsobený tým, a tak se dá očekávat, že zkušený kouč bude muset svou filozofii do značné míry upravit.

Zajímavé bude sledovat také to, jak se stylu španělského lodivoda přizpůsobí fotbalisté pražské Slavie. Denia je totiž se svými týmy v defenzivní části zvyklý kontrolovat především prostor a upouští od bezhlavého vysokého presinku. Sešívaní jsou přitom zvyklí spíše na důslednou osobní obranu po celém hřišti.