Slávisti, budíček! Slovácko - Slavia 0:1

O tomhle zápasu se bude mluvit ještě dlouho. Možná ani ne tak o jeho samotném průběhu, ale spíš o situaci, která nastala v poslední minutě nastaveného času. Málo vídaný zkrat v něm totiž předvedl Tomáš Chorý. Přečtěte si náš komentář k utkání Slovácko - Slavia.

Foto: ČTK / Paprskář Pavel

Penalta za faul na brankáře? Nevídané

Začnu od konce, tedy od toho nejdůležitějšího. Tomáš Chorý na konci duelu na Slovácku neovládl své emoce a udeřil brankáře domácích Milana Heču pěstí do rozkroku. Následovala tak zasloužená penalta, kterou ovšem Jindřich Staněk dodnes neomylnému penaltovému exekutorovi (v lize 20/20) Vlastimilu Daníčkovi vychytal. Slavia si tak i díky němu odvezla důležité tři body.

Vsaďte si na příští zápas Slavie

Je samozřejmě velmi jednoduché Chorého ihned odsoudit. Udělat takovou penaltu v poslední minutě je zcela nepochybně velmi hloupé a udeřit chlapa do slabin také není úplně standardní. Nicméně takovéto výbuchy se prostě emotivním lidem v životě občas stávají, Tomáš Řepka by mohl vyprávět. Na druhou stranu profesionální fotbalista by měl dokázat udržet nervy na uzdě.

Pro loňskou posilu sešívaných je jeho selhání nepříjemné ještě z jednoho důvodu. Loni mu totiž dlouhé týdny trvalo, než si dostal fanoušky na svou stranu. Zdaleka ne u všech se mu to však povedlo a tábor těch, kteří dodnes nemohou přijít Chorému na jméno, je nyní na koni a dá mu celou situaci patřičně sežrat.

Neškodí Slavii nervozita na střídačce?

Doteď červenou kartou netrestaný Chorý, byť žádný Mirek Dušín to není, teď uvidí nepochybně velmi přísný trest (odhaduji 5 zápasů). Možná zajímavější však bude sledovat, jak si s jeho případným trestem poradí lavička Slavie.

Jako první bych chtěl podotknout, že samotný trenérský štáb si nemá s dvoumetrovým útočníkem co vyčítat. Chování trenérů Slavie směrem k domácí lavičce mělo hlavně po pokutovém kopu do vzorného hodně daleko a ve škole by se za něj rozdávaly možná i dvojky z chování.

Nebudu si tu hrát na mravokárce, emoce k fotbalu patří, ale otázkou je, jestli právě trenéři svou podrážděnost a nervozitu nepřenáší i na samotné hráče. Ano, fotbalisté Slovácka od první minuty zdržovali, provokovali a okopávali slávisty jak brambory, ale s tím musí sešívaní na trávnících slabších týmů už tak trochu počítat. Ve Zlíně nebo v Teplicích to rozhodně nebude jiné.

Hráči v červenobílých dresech momentálně působí spíše tak, že by potřebovali uklidnit a ne ještě víc vyhecovat. Ostatně podrážděný nebyl jen Chorý, ale i David Douděra či většinou klidný Vasil Kušej.

Herní krize v Edenu

Selhání Chorého však rozhodně není tím hlavním problémem, který by měl slávisty po utkání nejvíce zajímat. Mnohem větší potíž je v tom, že sešívaní odvedli už potřetí za sebou velmi průměrný výkon a mají na míle daleko k formě z předchozího roku.

Jejich hra působí laxně, vázne jim kombinace, nevyhrávají souboje a soupeři je mnohdy mají přečtené jako knihu. Ano, v každém z uvodních duelů přišly i lepší pasáže, ale jednalo se spíš o kratičké části utkání než o dlouhé minuty tlaku.

Dnes asi nejvíce šokovala závěrečná desetiminutovka, kdy do té doby neškodné Slovácko přikovalo červenobílé k vlastnímu vápnu a penalta byla jen důsledkem nezvládnutého závěru zápasu. Čím to je? Hlavou, zcela nepochybně hlavou. Sešívaným v těch chvílích chyběl lídr, který by v klidu podržel balon a uklidnil mužstvo.

Slávistům úplně schází moment překvapení, navíc někteří z klíčových hráčů nemají úplně ideální formu. Hodně patrné je to třeba u Lukáše Provoda, který sice nehraje vyloženě zle, ale loni předváděl diametrálně odlišné výkony. I proto je zarážející, že pouze na lavičce zůstal středopolař David Moses, jemuž nedělá potíž uvolnit se jeden na jednoho a je na tom skvěle silově i rychlostně. Další takový typ Trpišovský ve středu své zálohy už nemá.

Buď jak buď, v Edenu mají do dalšího průběhu sezony nad čím přemýšlet, protože loňská červenobílá mašina momentálně působí spíše dojmem zrezlého traktoru.

Podívejte se na sestřih dnešního duelu včetně Chorého zkratu.