Devítigólové šílenství: PSG a Bayern povýšily fotbal na umění

Měsíc zpátky jsem vedl s kamarády sáhodlouhou při. Tvrdili mi, že dnešní fotbal už není jako za jejich mladých časů, kdy se po trávnících proháněli Ronaldinho či Kaká. Kdyby ale tehdy tušili, co se odehraje v úterý večer mezi PSG a Bayernem, ušetřili bychom si čas. Tenhle zápas ukázal, jak krásný umí moderní fotbal být.

Foto: PSNEWZ / Sipa Press / Profimedia

Zapomeňte na nudu, tohle bylo mistrovské dílo

Už před zápasem se dalo očekávat, že PSG s Bayernem nabídnou mimořádnou podívanou. Vždyť bavorský velkoklub letos trhá všechny ofenzivní rekordy historie Bundesligy a i francouzský celek se prezentuje oku lahodící kopanou. Ovšem to, co přišlo, předčilo očekávání i těch největších snílků.

Pokud by vám někdo řekl, že fotbal je nuda, zvedněte hozenou rukavici a pusťte mu tohle utkání. Nevěřím, že se najde jediný člověk, který by po zhlédnutí něčeho tak krásného, jako byla bitva PSG s Bayernem, řekl: „No a co, tak tam 22 čutálistů běhalo a kopalo do míče.“

Hráči PSG a Bayernu totiž v úterý večer povýšili fotbal na umění. Jejich hra se bez přehánění dá srovnávat s výkonem, který předvedl Michelangelo při sochání Davida či Giuseppe Verdi při komponování Aidy.

Vsaď si na Ligu mistrů s bonusem 1500 korun u Betana

Ofenzivní exploze, ale i kontroverzní penalta

Úterní mač názorně ukázal, proč je fotbal hrou, kterou milují miliardy lidí na celé Zemi. Tohle utkání nabídlo neskutečnou paletu zážitků. Krásné kličky, přesné kombinace, nádherné střely, obrovské dějové zvraty a na své si přišli i milovníci sporných momentů. Prostě zápas se vším všudy.

O mnohém už ostatně hovoří konečný výsledek 5:4. V jednu chvíli to přitom vypadalo výrazně lépe pro hosty, když vedli 1:0 a měil více ze hry. Jenže poté domácí předvedli brilantní akce a otočili na 5:2. Kouč Bayernu Vincent Kompany na tribuně vypadal, že by potřeboval sníst celé plato Lexaurinů, jenže jeho svěřenci zabrali a snížili na přijatelný rozdíl jedné branky, přičemž na konci viselo ve vzduchu vyrovnání.

Jedinou drobnou kaňkou zápasu byl pokutový kop pro PSG. Nebudu tvrdit, že tohle penalta není. Nevím... A to je právě ten problém. Podobných rukou jsem ve vápně viděl už třeba milion a při jedné polovině se penalta pískala a při druhé nikoliv. Fotbalu tato nejasnost škodí. Nicméně zápasu na kvalitě ubrat nemohla.

Hráčů, kteří mě bavili, byla spousta. Na straně PSG šlo hlavně o gruzínského kouzelníka Chviču Kvaraccheliju. U Bayernu se mi líbil kompletní útočný trojzubec. Přiznám se, že čím víc sleduju Michaela Oliseho, tím víc jsem přesvědčen o tom, že letos získá Zlatý míč – jeho individuální technika, to je poezie.

Nicméně nejhezčí akci zápasu předvedli jeho spoluhráči Harry Kane a Luis Díaz při poslední brance. To byla od obou jmenovaných ukázka fotbalové geniality. Přihrávku anglického útočníka bych se nestyděl zařadit mezi deset nejlepších všech dob. Takhle nějak si představuju chirurgickou přesnost.

A Díaz? To už byla jenom třešnička na dortu. Zpracování. Naznačení. Zakončení. Vlastně to všechno vypadalo tak banálně, ale zkuste si to. Stejně jako se vám nepovede namalovat Guernicu, nezvládnete ani tohle. Takový um mají jen vyvolení, kteří nám předvedli jednu z nejlepších partií všech dob, a já se už nyní těším na odvetu!