Rúben Amorim už není manažerem Manchesteru United, proč se mu na Old Trafford nedařilo?

Jen necelých 14 měsíců vydržel portugalský kouč Rúben Amorim na horké trenérské židli Manchesteru United. V pondělí slavná organizace z Old Trafford oznámila, že byl propuštěn. Co oceňovaný Portugalec v Anglii ukázal a jaké jsou důvody jeho konce?

Foto: ČTK / imago sportfotodienst / IMAGO

Manchester propustil Amorima, definitivní zlom přinesly dvě remízy i ostrá slova na tiskovce

Rúben Amorim přicházel na podzim roku 2024 na Britské ostrovy jako kouč oceňovaný napříč evropských fotbalem. Sporting pod jeho vedením hrál parádní fotbal, sbíral trofeje a v pohárech dokázal trápit i mnohem silnější a movitější kluby. Jenže taktika, která tak dobře fungovala v Portugalsku, v Manchesteru naprosto selhala.

United byli opakem Sportingu, nedařilo se jim herně ani výsledkově. Poslední dva zápasy pod Amorimovým vedením přinesly dvě remízy s týmy ze spodku tabulky Premier League a hra týmu nebyla vůbec dobrá. Navíc to začalo skřípat i v zákulisí a momentálně šestý tým anglické ligy svého kouče propustil.

Sázkové kurzy na Premier League najdete ZDE

Amorimův ukvapený nástup vyústil v jednu z nejhorších sezon v historii klubu, trenér slíbil lepší zítřky

Vraťme se ještě k okolnostem Amorimova příchodu na Old Trafford. Portugalec podepsal smlouvu v listopadu 2024 po krátkém působení dočasného kouče Ruuda van Nistelrooye, který zaskočil po propuštění Erika ten Haga.

Amorim se ve Sportingu prezentoval jasným herním rukopisem, ze kterého za žádnou cenu nechtěl uhnout ani v Manchesteru. A co na tom, že soupiska Rudých ďáblů nebyla kompatibilní s jeho vizí fotbalu ve schématu 3-4-3...

I proto dopadla „dojezdová“ sezona 2024/25 pod Amorimovým vedením dost mizerně. V lize United obsadili ostudné 15. místo a v Evropské lize, která jediná mohla trochu napravit dojem, ve finále padli domácímu konkurentovi Tottenhamu.

Sám navíc zpětně přiznal, že by do nového klubu raději nastupoval v přestávce mezi sezonami, aby měl větší vliv na skladbu kádru skrz přestupy i na důslednou herní přípravu a předání herních principů hráčům.

I tak ale po bídném ročníku slíbil lepší zítřky.

Vyhrají United příští zápas? Vsaďte si

Druhá Amorimova sezona přinesla mírné zlepšení, spousta věcí ale dál nefungovala

A chvíli to skutečně vypadalo nadějně. Manchester v létě na svoje poměry velmi dobře nakoupil, když přivedl prakticky zbrusu novou (a pěkně nákladnou) ofenzivní formaci. Na Old Trafford postupně dorazili Bryan Mbeumo, Matheus Cunha a Benjamin Šeško.

A směrem dopředu to povětšinou i vypadalo lépe. Není to ostatně jenom prostá dojmologie. Podíváme-li se do oficiálních statistik, zjistíme, že United až do Amorimova vyhazovu generovali nejvíce střeleckých pokusů ze všech týmů (232) a jak v tabulce očekávaných gólů (35,79), tak i v tabulce skutečně nastřílených gólů (34) jsou třetí nejlepší.

Jenže slavná hláška někdejšího velkého šéfa United Alexe Fergusona říká, že útok vyhrává zápasy, obrana vyhrává tituly. A jestliže směrem dopředu to Rudým ďáblům dejme tomu docela šlo, hra bez míče a do obrany nepěkně skřípala. Většinou to bohužel nezachránil ani v létě koupený mladý belgický gólman Senne Lammens.

Asi tím nejzásadnějším důvodem (a zároveň poměrně polopatickým), proč to na hřišti v mnoha směrech neklapalo, je samotná kvalita hráčského materiálu. Za to samozřejmě nemůže Amorim.

To je spíš obžaloba sportovního úseku Manchesteru, který v posledních letech nezřídka nakupoval spíše průměrné hráče za horentní a nesmyslné částky (jmenovat můžeme Antonyho, Jadona Sancha, Harryho Maguirea, Casemira či třeba Manuela Ugarteho). Většina posil v „pofergusonovské“ éře v United nenaplnila svůj potenciál a podávala slabé výkony.

V tom byl ostatně největší rozdíl mezi Sportingem a Manchesterem. V Lisabonu pracoval Amorim s hráči, kteří své protějšky v ostatních klubech převyšovali a patřili v rámci ligy k nejlepším. V anglické Premier League se takové pozici z hráčů United těší snad jen Bruno Fernandes a možná nová posila Mbeumo.

Problémy s Amorimovou rolí, dilema manažer vs. hlavní trenér a podpora v otázce přestupů

Z výše uvedených posil Manchesteru, které v létě dorazily, by se dalo usuzovat, že Amorim dostal od vedení klubu patřičnou podporu i dostatek financí na vylepšení týmu. Jenže to tak úplně není.

Právě po jeho odchodu se v médiích objevily informace o tom, že Amorim by preferoval spíše prověřenou kvalitu nad mládím a potenciálem. Místo Šeška údajně stál o Ollieho Watkinse z Aston Villy, do branky by místo Lammense raději měl mistra světa Emiliana Martíneze.

K tomu navíc ani v loňském zimním, ani pak v letním období nepřišla kýžená posila do středu pole. Právě pozice „osmiček“, jak se ve fotbalové hantýrce středopolaři s působností od vápna k vápnu nazývají, je přitom v Portugalcově preferovaném schématu klíčová.

Amorim si nepomohl ani tím, že prakticky odstavil Kobbieho Mainooa a tvrdohlavě lpěl na tom, že hrát nebude. Mladý odchovanec klubu a velký oblíbenec fanoušků by přitom do této role v záloze seděl dost možná lépe než obvyklé volby Ugarte a Casemiro.

Právě v tomto rozkolu mezi trenérem a sportovním vedením, které si prosadilo jiné hráče, než které Amorim chtěl, je možné vysledovat počátek zákulisního pnutí.

Manchester United v posledních letech znatelně snížil své sportovní standardy, i tak se ovšem dařilo na poli obchodním a komerčním, co se byznysové stránky týče. Je to nakonec jedna z nejhodnotnějších fotbalových značek světa.

A bohužel pro všechny fanoušky klub opravdu tak trochu začíná připomínat korporát, v němž spousta lidí hovoří do spousty věcí, což ve finále může podrývat pozici kouče, který je pak pod tlakem manažerů a dalších klubových funkcionářů.

Amorim si navíc úplně nepomáhal svým stylem práce a komunikace. V některých věcech byl dost tvrdohlavý, ať už se jedná třeba o pozici Mainooa a obecně přístup k mladým hráčům nebo o lpění na nefunkčním systému.

K tomu komunikoval velmi upřímně a otevřeně, neváhal kritizovat a pojmenovávat problémy. Hřebíčkem do rakve byla tisková konference po poslední remíze s Leedsem, kde prohlásil, že přišel, aby byl manažerem, ne hlavním trenérem.

V tom je tak nějak všechno. Dost možná tato ostrá slova byla tou pověstnou poslední kapkou. A třešničkou je, že klub v oficiálním vyjádření k Amorimově konci použil formulaci „hlavní trenér“.

Co bude dál? Nejbližší zápas United s Burnley odkoučuje jako dočasná náhrada jedna z klubových ikon Darren Fletcher a mezitím probíhají jednání o novém trenérovi, který by alespoň dokoučoval tuto sezonu.

A stále hlasitěji se mluví o návratu Oleho Gunnara Solskjæra, další velké osobnosti z historie klubu a kouče, pod nímž hráli United velmi dobře v letech 2018 až 2021. To bylo asi nejlepší období klubu po odchodu legendárního Alexe Fergusona.